Historie města
Město je zasazeno jako perla do klenotu překrásné nevelké kotliny obepínané z jihu pohořím Brd a ze severu Džbánskou vrchovinou s pohořím Křivoklátskorokycanského pásma. Místní dominanty tvoří tři vysoké vrchy – nejmohutnější Žďár následovaný Kotlem a Čilinou. Celé pásmo vrchů obklopujících kotlinu protékanou řekou Klabavou je pokryto hlubokými smíšenými a jehličnatými lesy, převážně volně přístupnými, které skýtají možnost nádherných procházek, pěších túr i cyklistických výletů.
Rokycany se pyšní bohatou historií, která zasahuje nejen hluboko do dějin lidského rodu, ale i celé Země jako planety. Jsou totiž středem klasických paleontologických nalezišť, která podávají svědectví o životě v dobách těm dnešním vzdáleným tak, že čas můžeme vnímat jenom abstraktně. Ve skalách pohřbených pod povrchem a obklopujících Rokycanskou kotlinu se dochovaly fosílie z éry paleozoika, uzavřené v typických útvarech kulovitých a hlízovitých konkrecí, mezi sběrateli i laiky proslulých jako „rokycanské kuličky“. Dodnes se dají nalézt na povrchu vyvětralé v půdní vrstvě a po rozklepnutí poněkud nevzhledné, bramboru připomínající kamenné hlízy můžete být překvapeni nádherně zachovalou schránkou trilobita, ostnokožce, graptolita a dalších zástupců prastaré fauny. Zabýval se jimi již doyen světové paleontologie Joachim Barrande, po němž rozsáhlé území tvořené paleozoickými horninami dostalo jméno „Barrandien“, ale jsou předmětem bádání i současné vědy. Ale pozor! Velká část nalezišť je chráněných! Dobře si je však můžete prohlédnout v místním muzeu, o němž bude ještě řeč.
Vstup Rokycan do lidské historie je impozantní. Nehledě na nálezy dokumentující osídlení Rokycanské kotliny již v době kamenné, zachovaly se na vrcholu Žďáru dodnes patrné stopy keltského osídlení v podobě valů obklopujících malé opiddum či spíše strážní stanici nad prastarou obchodní stezkou. V okolí města nalezneme, v podobě mohyl u Terešova nebo dochovaného tělesa hradiště u Březiny i památky na nejstarší slovanské osídlení nejstrašího středověku. Samotné město se připomíná poprvé jako biskupský dvorec v roce 1110. Osada při něm stojící byla povýšená na město zřejmě ve 14 století. Městu vévodil biskupský hrad, dnes již neexistující, jehož základy byly nalezeny v těsné blízkosti děkanského chrámu Panny Marie Sněžné pod budovou dnešního Muzea Dr. Bohuslava Horáka. Staré město je dodnes patrno, bohužel, jen v půdorysu okolí tří náměstí, T.G. Masaryka, J. Urbana a Malého náměstí, obklopeného dodnes na severu a západě města půlkruhem středověkých hradeb. Město samo bylo totiž v historii vystaveno několika vše zničujícím požárům. Na doby, kdy Rokycany byly biskupským městem upomíná i městský znak s postavou biskupa nad stříbrnou zdí mezi dvěma hranatými věžemi na červeném štítu. Město bylo povýšeno na královské v roce 1584.
Přestože bylo řečeno, že město téměř do základů vyhořelo, skýtá procházka po Rokycanech řadu historických zajímavostí. Z církevních staveb je to především městská dominanta, kterou tvoří budova děkanského chrámu Matky Boží Sněžné na náměstí T.G. Masaryka. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se dodnes uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu. Oltářní obraz s Pannou Marií je dílem Josefa Kramolína, člena řádu Jezuitů. Z obrazů zaujme i Sňaté tělo Krista z Kříže s postavami P. Marie, Sv. Jana a Sv. Nikodéma. K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.
Další velmi zajímavou církevní stavbou je kostel Nejsvětější Trojice, vystavěnou v r. 1609 rokycanskými protestanty. Sloužila pak, od r. 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Naleznete ji, jak posledně uvedené určení napovídá, na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb. Budova kostela se honosí dvěma nádhernými renesančními štíty s nízkou jehlancovitou věží. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.
Na náměstí T.G. Masaryka na první pohled zaujme Mariánský sloup z roku 1770 vystavěný jako dík města za odvrácení moru. S odvrácením morové rány souvisí i poutní kaple Navštívení Panny Marie na Vršíčku, buližníkovém suku čnícím nad krajinou asi 1,5 km severozápadně od města, z r. 1744, dílo stavitele Mourka. Příchod pod vrch je vrouben nádherným stromořadím staletých stromů a přístup ke kostelíku vede po schodišti ze stupňů, z nichž každý nese jméno svého dárce, rokycanského měšťana, děkujícího tímto za záchranu města před morovou epidemií.
Na Malém náměstí pak můžete vidět velmi pěkný barokní sloup Sv. Jana Nepomuckého se světcovou sochou s hlavou zarámovanou typickou svatozáří s hvězdami.
Ze světských staveb je bezesporu nejvýznamnější městská radnice. Stojí na náměstí T.G. Masaryka, vystavěná v barokním slohu, dvoupatrová, dvoukřídlá, s vystupujícím rizalitem a opatřená čtyřbokou věží zakončenou bání. Na náměstí stojí i krásný nárožní dům s bohatou štukovanou rokokovou fasádou proti děkanskému kostelu, za nímž, průchodem ve staré brance mezi domy, je půvabné rozlehlé nádvoří nazývané Spilka. Velmi zajímavou stavbou jsou Masné krámy při západním okraji náměstí J. Urbana, původně řeznická tržnice z konce 18. století , dnes velmi pěkně upravená a sloužící obchodním účelům. Naproti přes náměstí s klasicistní budovou fary stojí objekt Muzea Dr. Bohuslava Horáka. Muzeum nese jméno jeho spoluzakladatele, místního profesora a později ředitele městského gymnázia, spirita agens vědeckého, kulturního i hospodářského života ve městě v první polovině 20. Století. Na základě občanské ankety byl prohlášen osobností města 20. století. Jeho životní konec byl tragický, stal se obětí nacistického teroru během německé okupace. V muzeu je uchovávána světově významná paleontologická sbírka více než 100.000 kusů fosilií, z nichž část je vystavena ve stálé exposici „Otisky času“. Naleznete zde též velmi pěknou historickou expozici přibližující dějiny Rokycan a okolí a též vysoce zajímavou stálou etnografickou výstavu. Unikátní je expozice věnovaná železářskému průmyslu, který donedávna byl spolu s železnorudními a černouhelnými doly hlavním zdrojem obživy celého Rokycanska. K železářské expozici patří rovněž unikátní technická památka plně funkčního vodního hamru v nedalekém Dobřívě.
Z moderní architektury vyniká stavba nového železničního nádraží z r. 1931, dílo Dr. Pštrosa z Prahy a Š. Wolfa z Rokycan, s výraznými funkcionalistickými prvky. Velmi zajímavá je i obdobně pojatá budova záložny, dnes Komerční banky naproti nádraží. Nezapomeňme ani na historii nedávnou. Rokycany, resp. jejich současné předměstí Borek leželo na konci 2. Světové války na tzv. demarkační čáře, která od sebe oddělovala armády vítězných mocností. Na západ od této linie stály armády západních mocností v čele s oddíly US Army, na východ od ní pak sovětská Rudá armáda. Rozdělení připomíná soukromé Vojenské muzeum na Šťáhlavské ulici, uchovávající dobové zbraně a miltárie.
Dnešní Rokycany jsou moderní živé průmyslové město. Skýtají však řadu možností relaxace, spojené ať již s návštěvou památek, z nichž část byla zmíněna výše, tak s návštěvou různých sportovních a kulturních akcí. Město disponuje řadou sportovišť, veřejnosti přístupným plaveckým areálem s krytým bazénem, zimním stadionem a dalšími. Zájemcům je k disposici i velmi pěkná hvězdárna nad městem. Na místním letišti je možné si dojednat i vyhlídkové lety na malých sportovních letadlech. Turistům poslouží místní hotely a penziony, bohatý je výběr restaurací, kaváren, pizzerií a hospůdek. V případě potřeby poslouží Okresní nemocnice a řada privátních lékařských a stomatologických pracovišť.
Přestože jsou Rokycany průmyslovým centrem, životní prostředí města i jeho okolí je v podstatě nenarušené, o čemž svědčí i frekventované sanatorium respiračních chorob v nedalekém Mirošově. Samo město nabízí k procházkám řadu městských parků, z nichž nejkrásnější je bezesporu Rokycanská stráň na břehu Klabavy.
Rokycany jsou zkrátka městem, jehož návštěvu by si nikdo neměl nechat ujít. K návštěvníkům vlídné a pozorné, s bohatou infrastrukturou a s přátelskou otevřeností.
Do skoly
(tadeas, 11. 11. 2008 13:04)