Pověsti a pověry
Kámen jako stůl
Vypráví se, že na vrchu Žďár leží veliký kámen. Pod ním prý jsou uschovány značné peníze. Kámen je velký jako důkladný stůl. Jeden člověk by jím ani nehnul. A co je divného! Přijde-li ke kameni jediný člověk, kámen vidí. Jak přijdou na to místo dva lidé, pak ho nevidí nikdo a poklad hledají marně.
Hlídač pokladu
Už je tomu aspoň padesát let, kdy se stala třem lidem, chtivým peněz, divná příhoda na vrchu Žďár. Tenkrát se vypravili na Žďár zrovna na Velký pátek tři sousedé, Bláha z Borku vzal s sebou Peška z Kamenného Újezda a Krištofa z Příkosic. Přišli až na temeno hory a čekali. Když se zpívaly pašije v kostelích, začal se najednou velký kámen zvedat a pomalu sjížděl. Pod ním spatřili vyjevení sousedé velkou hromadu zlaťáků. Na to čekali! Ani nepromluvili slovíčka, skočili k drahému kovu a cpali si kapsy, pytlíčky, dávali do čepic. Sotva mohli jít, co nesli peněz. Jen udělali několik kroků, zavyl za nimi nějaký pes. Strachy pustili náklad, viděli, že černý hafan sedí chudáku Peškovi na zádech. Utíkal poslední, a pes pořád na zádech. Před lesem pes seskočil a polomrtvý Pešek ani nevěděl, jak se dostal domů. Bylo mu zle a za čtrnáct dní zemřel.